ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY

Fryštácký dogtrekking 2008

Fryštácký dogtrekking 2008 - obrázek

Fryštácký dogtrekking 2008 - obrázek

Fotka pochází z alba Vojty Soudka, petsoudku.rajce.net

Na svůj třetí fryštácký DT (loni jsem se neúčastnil kvůli táboru na Tachovsku) jsem jel přes Chrudim, kde jsem mohl pustit berovlky na zahradě Petra Dvořáka (kde půl hodiny řádili s tasmánským čertem Nanynou a se svým nezdárným potomkem Gemmou).

 

Hlavní stan DT byl tentokrát v junáckém táboře nad Fryštákem. Začátek byl tradičně značený sprejem, ale ani jsem ho nemusel moc vnímat, protože mě na značku vytáhl Roman Baláž. Pak jsem ho nechal utéct a ve Vlčkové jsem se přidal k Petrovi. Pod Humencem jsme dohnali Andreu a dál jsme šli spolu. V Baťkové byla první otevřená knajpa, kde se taky sešlo víc lidí, ale moc jsme se nezdrželi, pomalu začalo připalovat, tak jsme se přesunuli do Vsetína, kde jsme se rozložili po hospodách: Petr a Andrea u nádraží, já, Alena Kohlová a několik dalších v zahradní restauraci. Dál jsem pokračoval s Alenou v příšerném vedru přes zámek nad Vsetín, kde jsme přibrali ještě Honzu Šedu, a přes louky a lesy Vsetínských vrchů na Dušnou (příznačný název), kde jsem se v hospodě zase přidal k Petrovi a Andree. Cesta vedla zase střídavě lesy a loukami a k večeru jsme dorazili k přehradě Bystřička, kde jsme se zdrželi koupáním a vysedáváním v pajzlu typu Jami klub. Válečná porada pak rozhodla jít dál – byli jsme teprve na 44. kilometru, tedy sotva v polovině, a chtěli jsme využít nižších teplot, navíc u přehrady začal folkový koncert skupin 4.-5. kategorie, kterého jsem se rozhodně nehodlal účastnit. K desáté jsme dorazili ke skalám na Medůvce, pod nimiž jsme rozbili tábor. Zhůvěřilosti od Bystřičky byly nakonec slyšet i tam, ale už jsme byli tak unavení, že jsme stejně brzo usnuli.

Ráno ve čtyři jsem zburcoval Petra a Andreu a po krátkém váhání (Petr chtěl vidět východ slunce - ale to by čekal ještě tři hodiny) jsme vyrazili. Čekal nás spád do údolí Vsetínské Bečvy (konec Vsetínských vrchů) a o nic horší výstup na Jarcovskou kulu, zajímavý osmimetrový pískovcový útvar. Pokračovali jsme na Hůrku, Lazy a kopec Klínec s památníkem spadlého letce Kužely (1944). (No, je tam vrtule na skále.) Odtud vedla cesta přímo dolů, do údolí Juhyně v Rajnochovicích. Už bylo zase horko, tak jsme se schovali do hospody, kde jsme zase narazili na Alenu a Honzu Šedu a navíc i na Brutuse. Přečkali jsme poledne a posunuli se do Rosošného, kde jsme trestuhodně ztratili značku a pak se hrabali napříč vrstevnicemi na Sochovou. Inu co není v hlavě, musí být v nohách. Šťastně jsme neminuli kontrolu na Ožiňáku a došli jsme na Tesák, kde jsme museli dát další pauzu. Asi 500 metrů před rozcestníkem jsme našli osamělého Montyho (Honza asi právě raboval hotel Slovan). Z Tesáku jsme nasadili ostré tempo a poslední kilometr jsme dokonce běželi (však to bylo z kopce a pak taková krásná rovná cesta). Do cíle jsme doběhli (s mírnými rozestupy) před pátou (vyšlo to na sedmé místo z třinácti došlých a tří odvezených), rychle jsme prošli kontrolou a hned jsme se přesunuli na koupaliště v Horní vsi.

 

Čekal jsem vítězství Reného nebo Ivana, ale oba museli vzdát a tak se smál třetí vzadu, Karel Šlajer s vlčákem. V ostatních kategoriích šlo vše podle sázkových kurzů: DTW 1 vyhrála zase Lucka Matrková, DTM 2 tradičně Baláž-Ševčík-Moravec a ze čtyř účastnic DTW 2 došly jen dvě: vyhrála Eva Valentová, která se hnala úplně zbytečně, protože Alena Kohlová na ní ztratila patnáct hodin. René si vyhrál aspoň mid, společně s Romanem Balážem a Adélou s Kantem.

 

Cestou domů jsme se ještě zastavili na Bouzově, kde byla výstava turistických známek a Petr jim tam trochu provětral sklad.

Michal + Beena

    

 

07.08.2008 13:20:52
Juliana_boiohaemum
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one