ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY

Oderský puchýř 2008

Vyprávění Juliány ze čtvrtého a posledního ročníku oderského dogtreku, jehož trasa měřila 101,5 km
Po čtyřhodinové jízdě vlakem jsme skoro už za tmy vyrazili z Heřmáńek do Klokočůvku. Ve vlaku s námi jely dvě holky s tervuereny, kluk s labradorkou, paní s kokřicí a Alena s Nýwou - takže v jediném voze motoráčku ze Suchdola nad Odrou jelo sedm psů. Naposled..

Startovalo se v osm ráno a během chvíle jsme se ocitli v husté mlze. Do Vítkova jsem šla s Rendou Kazdou, z Vítkova jsem se chytla Lenky Čiperové, která mi tempem vyhovuje - ale volání piva bylo silnější, a tak jsem na první kontrole nechala Lenku Lenkou a šla se posilnit. Bylo deset hodin a my byli na devatenáctém kilometru, což bylo poměrně slušné. V zahradní rodinné restauraci nás uvítala velmi aktivní paní domácí, mně dala zbytek z jejich včerejšího oběda a Habasovi dala misku česneku k oloupání. Odtud jsem šla s Hrobnicí (Habas musel nechat odvézt svého huskyho Duncana) až na Vikštejn, divokou stezkou přes kmeny a skalky nad řekou Moravicí. Na Vikštejně, krásné a rozlehlé zřícenině hradu, se k nám přidal Roman už bez psa a společně jsme pokračovali až za Janské koupele. Cestou jsme se párkrát míjeli s bráchou a Bee, což motivovalo Bera ke zběsilému tahu... V půl dvanácté v noci se rozpršelo tolik, že jsme se rozhodli zabivakovat hned, abychom nepromokli úplně. Dopřáli jsme si spánek do půl sedmé a vyrazili na kružberskou přehradu, do Budišova na oběd s Gwen a Láďou Urbáškem a z Budišova na okruh přes Červenou horu a Guntramovice. V Podlesí se mi Roman s Hrobnicí ztratili. Na Vildštejně (vzkaz pro Honzu Hirsche: Michal zříceninu hradu našel, a prý byla opravdu pěkná! Takže tak někde prostě musela být. :-) jsme s Gwen narazili na Romana Holáska s maliňačkou Katy a s ním jsem došla zpět do Budišova, kde jsme se najedli, a potmě došli až do cíle. Bylo štěstí, že jsme se potkali, protože ani jednomu z nás už cesta o samotě neubíhala tak rychle. Údolí Budišovky bylo nádherné i za tmy - nalevo skály, napravo sráz a dole hučící řeka... Rozcestníky za tmy ubíhaly rychlým tempem a zakrátko jsme se ocitli ve Spálovském mlýně. Euforie, kterou jsme s Romanem zažívali posledních 500 metrů, se nedá slovy vyjádřit. To se musí zažít.

Lence Bahulíkové mockrát děkuji za krásnou akci, pěkně připravenou trasu, kde nebylo moc asfaltu, kde se chodilo přes louky, lesními stezkami a polními cestami, za výborné organizování a za její jedinečný peprný humor, kterým se celý Oderák lišil od ostatních treků.

Večer se hrálo na kytary a flétny a zpívalo; nejzářnějším muzikantem byl samozřejmě Oliver Poor se svými vejci a trianglem :-D

Jo, a Berušovi skládám poklonu za perfektně odvedenou práci v postroji, ačkoli v záchvatu touhy po hárající Beeně několik dní nejedl... Došli jsme spolu v 0:07, v čase Jamese Bonda. :-)

FOTKY ZDE:  http://kolivlci.rajce.idnes.cz/Odersky_puchyr_2008/

15.09.2008 12:22:04
Juliana_boiohaemum
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one