ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY

Oravský dogtrekking 2008

Oravský dogtrekking 2008 - obrázek

Oravský dogtrekking 2008 - obrázek

Konečně Michal a Beena!
Na první slovenský dogtrekking jsem vyrazil přes mezistanici Chrudim, kde si mě vyzvedli gerovlci. Přes Olomouc a Horní Bečvu jsme se dostali na Slovensko, načež jsme ve změti starých a nových silnic netrefili odbočku na Novou Bystricu a při pokusu "krosnout to" přes hory jsme se octli na asfaltce tak z doby generála Laudona, vedoucí strmě do kopce. Místní na nás koukali dost divně, ale my nedbali a pokračovali přímo vzhůru. Za vsí asfaltka končila a nám nezbylo, než se vydat zase zpět a najít ztracenou odbočku. To se nakonec podařilo a my šťastně dorazili do Oravské Lesné.

Start je na Oravě tradičně dost volný. Letos vedla cesta na sever, po cestě, po které jsme loni šli (a neměli jít). Absolvoval jsem poměrně ostrý kopec na Úšust a pak dále po slovensko-polské hranici. Když jsem míjel Magurku, zatáhlo se a nastala mírně apokalyptická bouřka, která mě zahnala do lesa. Za chvíli byla pryč a kdyby všude netekla voda, tak by si jeden řekl že se mu to zdálo. Cesta k Pilsku byla místy zaplavená tak, že se nedala přejít suchou nohou. Následovalo mírné stoupání (asi jen 200 metrů) na Pilsko s kruhovým výhledem a pak závěr k Bílé farmě, kde končila první etapa.

Druhý den jsme se pěkně vraceli zpět k Pilsku - tentokrát z paralelní polské strany a naštěstí ne až úplně nahoru, vrchol jsme obcházeli přes Halu (chatu) Miziowu, pak zase podél hranic na Trzy Kopce a do polského vnitrozemí na Halu Rysianku. Lesní cesta nás zavedla na Halu Lipowskou, pak ještě kousek lesem a po krásné luční cestě přes osady Herdula a Krecichwosty do vsi Ujsoly. Tam mě dohnali Balážovci a společně jsme šli do dalšího děsného kopce s rumunským názvem Muncul a na hraniční horu Rycierovou. Zbývalo dojít na Bukovinu a po zelené dolů na Demanovou, kde byl cíl.

Nechal jsem Balážovce utéct a pokračoval jsem po zelené dál až do vsi. Tam náhle značka končilá a já jsem zjistil, že nejsem na Demanové, ale na Podrycierové, takže jsem musel obejít celý kopec a přes Muzeum kysuckej dediny, kde jsem na chvíli zkejsnul v hospě, na Demanovou a na Kohútik. Tahle legrace mě stála stříbro, ale nakonec oproti loňsku to byl jednoznačně úspěch. Tak už snad jen dík pořadatelům a příští rok třeba zas.

02.07.2008 14:44:47
Juliana_boiohaemum
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one