ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY

Stopou strejdy Šeráka 2009

Stopou strejdy Šeráka 2009 - obrázek

Stopou strejdy Šeráka 2009 - obrázek

Ve čtvrtek 30.7. jsme se s Boříkem naložili do vlaku směr Lipová. Měli jsme s sebou tři psy - Bera, Beenu a malou Helgu. Helga zůstala s pořadateli v základním táboře, protože jsou jí teprve čtyři měsíce. Startovali jsme v půl deváté ráno a nasadili poměrně ostré tempo. Šlo se přes Vražedný potok a první kontrola byla v Lesním baru, kde se horskou vodou chladí nápoje, je tam přístěnek k přespání, krb a propan-butanový vařič. Tam se podařilo Pepovi Běhalovi shodit vlastní batoh do potoka, takže tam zůstal o něco déle a sušil. Nejčastěji jsme se potkávali s Peťou Dvořákem, který šel s Gerou i Nany, a s Míšou, která měla svého Norda a naši Goldii. Společně jsme přespali na druhé kontrole, kde točil Pepa Kamenár se svým teamem pívo (45. kilometr). Petr vystartoval ráno ve čtyři, takže jsme ho ztratili, Míša vyšla před námi, ale brzy jsme ji dohnali. Šlo se přes Smrk a pak po česko-polské hranici nádhernou lesní pěšinkou, která vedla nahoru-dolů až do zaniklé obce Hraničky a pak už zase českou (slezskou) stranou. V městečku Javorník jsme v sobotu ráno ztratili několik hodin, protože jsme se krásně najedli a pak šli na dvě piva, a tak jsme si časově dost zavařili. Mě v sobotu začaly bolet ledviny, takže i to zpomalilo náš postup, a druhou půlku dne jsem došla na paralenu a kouzelném prášku od Oldy se samojedkou Angie. Ve Skorošicích, jedné z mála vesniček v této panenské přírodě, jsme potkali v hospodě Marka Zrnu s Aidou, Pavlu a Oldu, Míšu s Goldií a Nordem, Petera Hanzelyho se slečnou, Bonrim a haskouny, no prostě jsme obsadili celou hospodu, nabrali společně sil a vydali se dál, ačkoli jsem už přemýšlela o tom, že to kvůli bolesti ledvin a horečce vzdám. Psi byli skvělí - táhli, a přitom s kopce chodili perfektně u nohy. V sobotu v devět večer jsme tedy vyrazili směrem na Boží horu. Kousek za ní se uložili k spánku Mařenka s Rudou, my jsme inteligentně došli až k rybníku před Černou vodou. Světe, div se, celou noc nás ukrutně žrali komáři! Takovou komáří ofenzivu jsem snad ještě nezažila. Bylo to horší než noční můra - vůbec jsme se nevyspali. Ráno bylo třeba vyrazit v pět, abychom stihli časový limit 50 hodin. Vyrazili jsme však v 6:30, já šplhala s horečkou na Ripperův kámen (prudké dvoukilometrové stoupání po rozbité cestě s obrovskými kameny) a pak jsme šli kvůli mně opravdu pomalu, bylo horko a mně bylo zle. Do cíle přes Pomezí a vápenku Omya jsme došli hodinu po limitu, v 11:28. Náš čas byl tedy 50:56. Děkujeme Gejzovi za tradičně krásnou akci, Kačce Sokyové za péči o štěně Helinku, když jsme byli pryč, Mírovi Hurychovi za poskytnutí boudičky pro Helgu v přívěsu a celému týmu pořadatelů za bezvadnou atmosféru!

fotky: http://kolivlci.rajce.idnes.cz/Stopou_strejdy_Seraka_2009/

03.08.2009 10:29:43
Juliana_boiohaemum
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one