ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY

Stezkou vlka 2012

Když jsem se dozvěděla, že Láďa Páral to myslí s ukončením tradice Stezky vážně, neváhala jsem a přihlásila sebe i Bořka. Že bych měla sedět doma a učit se na zkoušky, šlo v tuto chvíli stranou...
Přijeli jsme až v pátek v jednu ráno, dřív to Bořek nestihl z práce. Stará parta ale nezklamala - jako by na nás čekali! Peťa Dvořák, taťka Luboš, děda Miloš, Alena Kohlová, Kozohor se Slávou, Adam Krutiš... málo jich tam nebylo a spát se nechystali. Prohodili jsme pár slov a byly čtyři ráno! Spali jsme dvě hodiny a hurá na trať :-D
Z Loučné jsme si vyžrali luxusní stoupání na horní stanici lanovky na Tetřeví chatu, kde měli Fochleři živou kontrolu. Byla jsem tam se Šedym kolem 11. hodiny a pak se rozpršelo. Výstup na Malý kotel přes vývraty v dešti byl výživný, pak už celkem pohodlná hřebenovka na Praděd, na níž na mě na Ovčárně čekal Petr s Bořkem. Dali jsme si oběd a rychle šli, protože tam nesměli dovnitř psi, takže byli přivázaní na dešti. Helga se chytře stočila do klubíčka pod stůl, Shadow si stoupl na stůl a hlasitě nadával... :-)
Na Švýcárně jsme se nezastavovali, až na Červenohorském sedle. Chtěli jsme si dát večeři na posilněnou a jít spát na Obří skály, které byly kus za Šerákem mimo trasu a hlavně brutálně z kopce...a ráno zase šplhat na Šerák...Rozhodlo se jinak: v sedm večer, kdy jsme tam zasedli ke stolu, začalo lít jako z konve, my jsme si objednali borůvkové knedle, kterými jsme se přejedli, k tomu každý panák likéru Praděd...do půlnoci jsme povídali s Peťou a Alenou a pak jsme šli spát do lyžařské ubytovny nad hospodou. Spát v suchu byla obrovská vzpruha. Dali jsme si 13 hodin bivak a v klídku se pustili do zbývajících 50ti km. Alena vycházela ze sedla v šest, Petr v osm, takže jsme byli z přespavších poslední.
Na Šeráku dopolední polívka a čaj (Bořek pivo, samozřejmě), sestup do Ramzové a hned pak výstup na Paprsek. Na Paprsku jsme si dali rychlý čaj/pivo a praděda a upalovali dál, k další zastávce v Branné. Tam jsme si v šest večer dali solidní večeři, dohnali nás Kozohor a Sláva a pak i Čvachtouni a vyrazili do cíle na zbývajících 16km, o nichž jsme už věděli, že budou částečně potmě. Na modré značce za Brannou jsme trochu bloudili, protože jsme si nevšimli kličky mezi stromy, ale nakonec se šlo pěkně a značka byla docela přehledná. Shadow začal pociťovat psychickou únavu z vytrvalé práce v postroji (začal víc čuchat, víc přede mnou kličkovat), ale z kopců šel perfektně u nohy jako nikdy. Helga se setměním nabrala nový elán a rvala Bořka hlava nehlava, z kopce musela jít za obojek, byla k neudržení. Z plánovaného cíle v půl deváté se vyklubal cíl ve tři čtvrtě na jedenáct, zábava v tančírně už byla v plném proudu. Nakrmili jsme psy, odstrojili a dali na stake-out, Bořkovi bylo špatně, tak šel hned spát, já ani nevím, kde se ve mě ta energie vzala - šla jsem hrát na housle s tradiční kapelou Řezníci :-))
Pár fotek nahraju, až zase bude čas...
P1260915.jpg
P1260916.jpg
stezka2012.jpg
stezka_shadow.jpg
19.09.2012 23:03:48
Juliana_boiohaemum
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one