ŽIVOT S BEREM, BEENOU, HELGOU, SHADOWSEM A NĚKOLIKA KOŇMI Z KOZÍ HŮRKY
2010
Naším krásným Českým krasem se šlo během krásného babího léta. Lenka Čiperová trek natrasovala ze Zadní Třebaně přes Hlásnou Třebáň, Mořinu, Karlík, Roblín, Vonoklasy, lomy Velká a Malá Amerika, dub Sedmi bratří, Sv. Jan pod Skalou, Hostím, Srbsko, Kodu, Koněpruské jeskyně, Koukolovku, Slavíky, Lounín, Málkov, Želkovice, Housinu, Všeradice, Stožec a po Hřebenech kolem Řevnic zpět do Třebaně.
Bořek a Michal s Beenou a Helgou natáhli krok a občas popoběhli, takže na živé kontrole K5 (Koukolovka), kde občerstvovali Součkovi a Janko Greňo, byli dost brzo - 49,5 km od 7:30 do 17h, tj. přes 5km/h. Jenže lidské klouby nesloužily podle představ a kluci zabivakovali na Holém vrchu a svou pozici ztratili. Druhý den dorazili do cíle až v 17:30, tj. po 33 hodinách.
FOTKY Z KONTROLY A VYHLÁŠENÍ ZDE: KOLIVLCI.RAJCE.NET
Bořek a Michal s Beenou a Helgou natáhli krok a občas popoběhli, takže na živé kontrole K5 (Koukolovka), kde občerstvovali Součkovi a Janko Greňo, byli dost brzo - 49,5 km od 7:30 do 17h, tj. přes 5km/h. Jenže lidské klouby nesloužily podle představ a kluci zabivakovali na Holém vrchu a svou pozici ztratili. Druhý den dorazili do cíle až v 17:30, tj. po 33 hodinách.
FOTKY Z KONTROLY A VYHLÁŠENÍ ZDE: KOLIVLCI.RAJCE.NET
Za nás zas jen Michal s Beenou: dostal bronzovou plaketu za 300 kilometrů a absolvoval trať v čase 34:23. Fotky jsou staženy z rajčete.
Ve dnech 8.-11.4.2010 jsme se zúčastnili prvního letošního dogtreku, který pořádali Julinka a Marek Zrnovi ve Chřibech. Zkusili jsme jet autem: že by to mohlo být levnější, když auto naplníme, nebudeme se muset cpát do brněnského rychlíku se třemi velkými psy a navíc jsme měli v plánu stavit se v Přerově pro saně. Výsledkem bylo sice úspěšné poskládání se do auta a šťastná cesta tam i zpět včetně koupě saní, ale ekonomicky to vyšlo nastejno.
Na místo jsme dorazili ve čtvrtek ve 23h, startovalo se volně od 7:30 do 9hod. Z Roštína vedla trasa hlubokým bukovým lesem na jihozápad až na okraj Chřibů, do Koryčan a dál do vinařského kraje v okolí Kyjova, kde jsme byli až při západu slunce. Původní záměr dojít do tmy na kontrolu č.4 u Kobylích Dolů jsme vzdali, protože se nám setmělo už v Čeložnici, cca na 35. kilometru. V Bohuslavicích jsme si dali se Součkovými v hospůdce posilnění a s čelovkami došli aspoň na 40. kilometr, kde jsme rozložili bivak. Druhý den jsme nestartovali v půl desáté jako v pátek, nýbrž v osm, a na výkonnosti to bylo dost vidět. Zbylých 45 kilometrů jsme absolvovali v čase 13hodin asi se třemi pořádnými pauzami (20-90 minut). Sestup do Salaše, výstup na Vlčák a následně sestup do Roštína byl hodně drsný, protože vytrvalý déšť v kombinaci s rozbahněnými cestami od svozu dřeva v lese způsobil hluboké nezvladatelné kluziště a moje běžecké terénní polobotky okamžitě protekly. Nejzajímavější byl asi úsek Bunč-Roštínská kaple, kdy jsme překračovali padlé stromy a odřezané větve při sestupu za deště a potmě, já s rozmáčenými botami. Naštěstí bylo v tu chvíli do cíle asi pět kilometrů, takže jsme to brali s humorem. Malá roční Helga sice ještě neumí šetřit energii, ale táhla celou cestu a výlet si užila. Zrnovým moc díky za všechny tři naše týmy, moc se nám to líbilo!
Michal šel s Beenou asi hodinu a půl před námi, na rozdíl od nás se dostal na bivak na čtvrtou kontrolu a dorazil někdy snad kolem sedmé, Beenu bohužel neunavil. ;-)
FOTKY NA HTTP://KOLIVLCI.RAJCE.NET!
Na místo jsme dorazili ve čtvrtek ve 23h, startovalo se volně od 7:30 do 9hod. Z Roštína vedla trasa hlubokým bukovým lesem na jihozápad až na okraj Chřibů, do Koryčan a dál do vinařského kraje v okolí Kyjova, kde jsme byli až při západu slunce. Původní záměr dojít do tmy na kontrolu č.4 u Kobylích Dolů jsme vzdali, protože se nám setmělo už v Čeložnici, cca na 35. kilometru. V Bohuslavicích jsme si dali se Součkovými v hospůdce posilnění a s čelovkami došli aspoň na 40. kilometr, kde jsme rozložili bivak. Druhý den jsme nestartovali v půl desáté jako v pátek, nýbrž v osm, a na výkonnosti to bylo dost vidět. Zbylých 45 kilometrů jsme absolvovali v čase 13hodin asi se třemi pořádnými pauzami (20-90 minut). Sestup do Salaše, výstup na Vlčák a následně sestup do Roštína byl hodně drsný, protože vytrvalý déšť v kombinaci s rozbahněnými cestami od svozu dřeva v lese způsobil hluboké nezvladatelné kluziště a moje běžecké terénní polobotky okamžitě protekly. Nejzajímavější byl asi úsek Bunč-Roštínská kaple, kdy jsme překračovali padlé stromy a odřezané větve při sestupu za deště a potmě, já s rozmáčenými botami. Naštěstí bylo v tu chvíli do cíle asi pět kilometrů, takže jsme to brali s humorem. Malá roční Helga sice ještě neumí šetřit energii, ale táhla celou cestu a výlet si užila. Zrnovým moc díky za všechny tři naše týmy, moc se nám to líbilo!
Michal šel s Beenou asi hodinu a půl před námi, na rozdíl od nás se dostal na bivak na čtvrtou kontrolu a dorazil někdy snad kolem sedmé, Beenu bohužel neunavil. ;-)
FOTKY NA HTTP://KOLIVLCI.RAJCE.NET!
13.3. jsme šli 30km přes hřeben Housiny a 20.3. přes Kytín a Hřebeny 33km s průměrnou rychlostí 6km/h. Na Hřebenech (kolem Stožce) leží ještě tolik sněhu, že některé cesty by byly pořád sjízdné na saních!
Až sleze sníh a skončí doba cest se spřežením na saních či běžkách, vydáme se na první tréninky. Po nich by měl následovat Chřibský dogtrek, Jednooký vlk na Vysočině a možná Orava, v druhé půlce roku pak Stezka vlka, Jizerky Honzy Prášila a poberounský dogtrek Lenky Čiperové.
Vítej, kdož vstoupils. Zanech nám v návštěvní knize vzkaz, budeme tomu rádi. :-) Berovlci.